Provaznice (Ulice Na provaznici 172, zbořeno)
Usedlost tu na vinici vznikla patrně v dobách rudolfinských. Jméno nese po provazníkovi Janu Špirovi (1661), dlouho se však pro ní užívalo německé označení Spürselerisch. Podle stabilního katasru náležela Karlu Dittrichovi, též majiteli Cihlářky a Popelky, a tvořily ji hospodářské a obytné budovy seskupené na půdorysu písmene F. Na Provaznici se vydávali Pražané pro kouzelný výhled do okolí a na Prahu. Byla zbořena roku 1928, kdy ustoupila nové bytové výstavbě. Dnešní vila vybudovaná na místě původní usedlosti po roce 1928.
-
Provaznice
-
Provaznice
-
Provaznice
-
Provaznice
-
Provaznice
Popelka
Vinice Popelka je zřejmě středověkého založení, ale prvně se tento název objevuje až roku 1704. Obecně se tvrdí, že byla v majetku Popelů z Lobkovic, ale doklady o tom nejsou žádné. Jiné zprávy hovoří o tom, že zde často pobýval Zdeněk Popel z Lobkovic, manžel Polyxeny z Perštejna, který nebyl v oblibě u českých stavů, neboť odmítal svobodu vyznání..
Před polovinou 19. století patřila Popelka Karlu Dittrichovi, též majitel Provaznce a Cihlářky. Byla to již tehdy usedlost o mnoha hospodářských a obytných budovách pod společným čp. 160. Později byla rozdělena na tři části – stávající čp. 160 a nové čp.214 a 215. Čp. 214. náleželo v 80. letech 19. století Růženě Novotné, čp. 215 rodině Feldmannů a čp. 160 koupila izraelská obec košířská a zřídila zde židovskou modlitebnu a školu. V ní se košířští Židé modlili až do začátku 2.světové války.
Kolem roku 1900 původně barokní usedlost zanikla a byla nahrazena zcela novými budovami. Po první světové válce tu pracovala malá továrna Františka Tamchyny. V současnosti jsou objekty v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení nebo jako hotel. Z původní Popelky se dochovala pouze sala terrana z konce 18. století, do svahu vsazená stavba na oválném půdorysu s členěným průčelým a slepými arkádami. Interiér byl zaklenut kupolí a ve stěnách se nacházely drobné výklenky. původnímu účelu již nesloužila a byla využívána jako koňská stáj. Přistavěn k ní byl i příbytek pro čeleď. Po století devastace a postupném zarůstání okolní bujnou vegetací se roku 2007 dočkala tato památka nevídané obnovy od MČ Praha 5. Její okolí však není příliš utěšené. Památka je zastíněna garážemi ze 70.let minulého století a okolní les nese stopy bezdomoveckých kutlochů. Další využití sally tereny a její chránění před útoky vandalů je tedy zatím neurčité Existuje však studijní architektonická práce, která se touto otázkou zabývá. Náleží jí čp. 215 a od roku 1964 je památkově chráněna.
Husovy sady
Park leží na jih od rušné Vrchlického ulice a dále prudce stoupá serpentinami ve stráni do Košířů na Černý vrch. V dolní, rovinaté části je sportoviště a dětské hřiště, rovněž zde naleznete sochu Jana Husa od Karla Pokorného a sochu Pabla Nerudy. Průchod parkem slouží jako dobrá zkratka pro pěší.
zdroj: http://smichov.blog.cz/1008/usedlost-popelka-c-p-214-215-160-zanikla
kniha, Pražské usedlosti
http://www.geospy.org/object/GSI6H
http://www.gemaart.cz/cs/restaurovani/restaurovani-2010/251-sala-terrena-na-popelce-praha-smichov