Smíchovská Santoška, novogotická vila stojící na svahu někdejší vinice (celý horní Smíchov byl od středověku jedna vinice, případně sad), kterou její majitel, právník ve službách knížete Schwarzenberka, jistý František Vilém Sonntag nechal v polovině 18. století přeměnit v park, jenž se po něm jmenuje, i když jsou i jiné, ale spíš umělé verze, třeba, že tam byl pramen s léčivou vodou (la santé). V 18. století vinice nebyly tak výnosné, proto zde vznikl na jejich místě barokní park. Po onom panu Sonntagovi se stala majitelem usedlosti zámožná pražská rodina Doubků (jmenuje se po nich ulice přímo pod parkem) a nejznámější Doubek, rytíř Eduard, mecenáš Národního divadla, nechal v 70. letech 19. století postavit tuto novogotickou rezidenci a také se  zasloužil o park Skalka. V roce 1907 koupila celý areál smíchovská obec (Smíchov byl samostatný až do roku 1922) a pořídila tam restaurant, který musel být noblesní, jak je vidět na obrazu z roku 1910. Teď je zde mateřská školka. Název usedlosti se rozšířil i na okolní část Smíchova, kde se nachází vilová zástavba převážně z přelomu 19. a 20. století i činžovní domy.

Na počátku 20. století vedla pod Santošku od roku 1913 i tramvajová trať, která odbočovala z trati ke Koulce. 1. prosince1938 byla zrušena a nahrazena trolejbusovou tratí. 31. května 1969 byl zrušen i přilehlý úsek trolejbusové trati a od té doby oblast obsluhuje jen autobusová linka.

 

Evangelický kostel – sborový dům J. A. Komenského

Kostel při farnímu sboru Českobratrské církve evangelické (sborový dům J. A. Komenského) na Smíchově je poměrně prostá stavba také ve funkcionalistickém stylu z roku 1931. Jeho adresa je Na Doubkové č.p. 2040/8 (ulice pojmenovaná po zámožné rodině Doubků z usedlosti Santoška)

V době nacistické okupace prožíval smíchovský sbor velice těžké období, protože celá řada jeho členů byla vězněna v koncentračních táborech. Ve sborové kronice je uvedeno několik desítek jmen vězněných bratří a sester, z nichž 31 se nevrátilo. Členem sboru byl také Vincy Schwarz, Němec, který na protest proti nacismu odmítal říšské občanství, byl gestapem zatčen a popraven v červnu roku 1942. Mezi jmény vězněných v době Protektorátu je uvedeno jméno Dr. Milady Horákové a jejího manžela. Zatímco z nacistického koncentráku jí bylo dopřáno vrátit se do osvobozené země, o pět let později ji komunistický režim odsoudil za politickou činnost k trestu smrti, který byl vykonán v pankrácké věznici 27. června 1950 přes protesty a žádosti o milost, které posílaly Klementu Gottwaldovi významné světové osobnosti.

Před vstupem do kostela je pomník dr. Milady Horákové, členky zdejšího sboru.

 

 

Husův sbor – Smíchov

Kostel Československé církve husitské (Husův sbor dr. Karla Farského) na Smíchově je funkcionalistická stavba z roku 1935 vybudována podle plánu architektů E. Sobotky a Stanislava Vachaty. Věž kostela tvoří dominantu horního konce ulice U Santošky, je 21m vysoká a na samé špici věže je pak husitský symbol kalich. Nachází se zde také památník dr. Karla Farského.

Nad vstupem do hlavní budovy kostela je možné všimnout si na střeše pravoslavného kříže. Ten pochází z doby, kdy se formovala samostatná československá církev a existoval v ní silný pro-pravoslavný směr, který se nakonec odštěpil a vytvořil československou pravoslavnou církev.

Na kostele Československé církve husitské zůstala zachována růžice trolejového vedení. Jako památka na dávné doby.