Paví vrch – okno do mladších prvohor
Paví vrch je výraznou vyvýšeninou poblíž levého břehu údolí Vltavy a dominantním geomorfologickým prvkem Malvazinek. Je tvořen horninami ordovického stáří (stupeň beroun). Výchozy těchto hornin jsou vidět na západní straně svahu Pavího vrchu. Jde o soubor paralelně zvrstvených střídajících se drob a písčitých břidlic, jež vznikly usazením v mořské pánvi. Mořská pánev se v době ukládání sedimentů nacházela na jižní polokouli v oblasti kolem 50. rovnoběžky. Dnešní střední Evropa tvořila tehdy periferii mohutného prakontinentu Gondwana. Tence vrstevnaté horniny, usazené původně ve vodorovné poloze, jsou v současnosti ukloněné, generelně k jihu až jjv. pod úhlem 30°. Tento úklon vrstev je výsledkem variského vrásnění, kdy se působením horotvorných procesů v důsledku srážky kontinentů Gondwany na jihu a Laurasie na severu ze sledu hornin, až několik kilometrů mocných, vytvořily vrásové struktury – antiklinály a synklinály.
Podle nalezených vůdčích zkamenělin a charakteru sedimentů je ordovické období rozděleno na několik souvrství. Paví vrch, ale i např. Vyšehradskou skálu na protilehlém břehu Vltavy tvoří horniny letenského souvrství. Jak název napovídá, typovou lokalitou letenského souvrství z období cca před 458 milióny let jsou výchozy v Praze na Letné. Zde byli nalezeni hojní trilobiti Deanaspis goldfussi, Dalmanitina socialis, méně hojnější Eccoptochile (E.) clavingera. Hojně se vyskytují ostrakodi. Mezi vzácné fosilie patří i dosud blíže neurčené hvězdice. Na vrstevních plochách se vyskytují často i stopy po lezení a vrtání organismů – tzv. ichnofosilie.
Nalezená fauna těchto hornin napovídá, že moře ve střední části období ordoviku bylo chladnější, což souviselo s jeho polohou i prohloubením.
-
Vyhlídka Paví vrch – park Na Pláni
-
Vyhlídka Paví vrch – Brabenčák
-
geologické vrstvy na Pavím vrchu
