HŘBITOV MALVAZINKY

Anděl, Rainer Maria Rilke (1875 – 1926)

Zde hřbitov tichý – Malvazinka.
Jdu řadou růvků samoten,
kde děcko vedle děcka spinká
v posledním lůžku vlídný sen.

Na kupce hlíny navršené
anděla soška zvetšelá
má jedno křídlo uražené,
zarostla býlím docela.

Zchromeným křídlem sražen v letu
ubohý anděl k zemi kles…
Tu náhle lehce s jeho retů
se drobný motýl k nebi vznes.

Hřbitov Malvazinky patří mezi největší hřbitovy v Praze, založen byl v 70 letech 19. století v oblasti bývalých vinic. Zde míval pozemky hospodářských usedlostí malostranský měšťan Tomáš Malvazy. Hřbitovu dominuje novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, dnes patřící ke kulturním památkám. Máme příležitost obdivovat náhrobky a funerální plastiky významných umělců, např. Stanislava Suchardy, Jana Štursy, Josefa Václava Myslbeka. Pochováno je zde několik pražských osobností, např. spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora či Egon Bondy, herec Ferenc Futurista, lékař Jan Janský i fotbalista František Veselý. U vchodu jsou krásné barokní sluneční hodiny.

Hřbitov Malvazinky se svou rozlohou 7,58 ha a počtem pohřbených přes 54 tisíc patří mezi největší hřbitovy v Praze. Na hřbitově se nachází 8 420 hrobů a dalších 680 urnových hrobů. Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky. Leží na pozemku, který patřil i s dalšími rozlehlými pozemky k viniční usedlosti Malvazinka. Jelikož se na Malostranském hřbitově z důvodu kapacity přestalo pohřbívat, odkoupila smíchovská obec v roce 1875 pozemky náležící k usedlosti Malvazinka a na jejich části zřídila hřbitov. Založen byl včetně kostela v roce 1876 podle návrhu Antonína Barvitia. Podle návrhů Antonína Barvitia vzniklo i mnoho dalších staveb v Praze i mimo Prahu – např. nádraží Císaře Františka Josefa I. (zbořeno v roce 1905), fasáda konventu Voršilek na Národní třídě, kostel svatého Václava na Smíchově, pomník Josefa Jungmanna na Jungmannově náměstí a další. Dle návrhů Antonína Barvitia bylo obnovováno mnoho staveb, zejména kostelů a hřbitovů po celé republice.

Pseudorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, patronů Smíchova, který leží ve středu hřbitova, byl postaven v roce 1896 podle návrhu městského technika Adolfa Duchoně. Jednalo se o náhradu kostela z 11. století, který stál na dnešním Arbesově náměstí a v roce 1891 byl přes velkou nelibost obyvatel zbořen. Při výstavbě kostela na Malvazinkách byl použit materiál ze zbořeného kostela a byly sem přemístěny i barokní plastiky od Ferdinanda Brokofa. Byly sem přemístěny i staré zvony z lucemburského období. Na dnešním Arbesově náměstí byl původně také hřbitov, ten byl ale na základě josefínských dekretů, které zapovídaly pohřbívání uvnitř městských hradeb, zrušen již roku 1787.

Náhrobky na malvazinském hřbitově navrhovali například: Antonín Barvitius, Ignác Karel Platzer, Josef Strachovský, Stanislav Sucharda, Jan Josef Štursa, Čeněk Vosmík, Josef Václav Myslbek. Hřbitov se také pyšní bronzovou plastikou Ladislava Šalouna z roku 1920 „Oběť“, která je součástí monumentálního pomníku hrdinům padlým v letech 1939 – 1945.

 

Na malvazinském hřbitově je pohřbena řada známých osobností:

Jakub Arbes (1840 – 1914) – novinář, spisovatel
Egon Bondy (1930 – 2007) – básník, prozaik, textař a filisof, legenda českého undergroundu
Jiří Gruša (1938 – 2011) – básník, prozaik, literární kritik, diplomat, politik, předseda PEN klubu
Milan Mejla Hlavsa (1951 – 2001) – skladatel, zpěvák, baskytarista skupin The Plastic People of the Universe, člen DG 307, Půlnoc, Garáž, Echt!, Fiction
Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951) – básník, spisovatel, kritik, přední představitel české dekadence
Ladislav Klíma (1878 – 1928) – filosof, prozaik, dramatik, básník
Štěpán Koníček (1928 – 2006) – skladatel, dirigent, hudební dramaturg, šéfdirigent FYSIO, autor hudby k více než 300 filmům
Petr Lébl (1965 – 1999) – divadelní režisér, scénograf, výtvarník, herec, umělecký šéf Divadla Na zábradlí
Jaroslav Lisý (1895 – 1943) – brigádní generál, legionář, náčelník štábu protinacistické odbojové organizace Obrana národa
Milan Machovec (1925 – 2003) – filosof, filolog, profesor filosofie na Universitě Karlově, signatář Charty 77
Emanuel Poche (1903 – 1987) – význačný český historik umění, smíchovský rodák
Ondřej Sekora (1899 – 1967) – spisovatel, kreslíř, ilustrátor, žurnalista
František Vláčil (1924 – 1999) – režisér, scénárista, malíř, grafik
Jan Janský (1873 – 1921) – sérolog, neurolog a psychiatr, objevitel čtyř základních krevních skupin
Karel Chodounský (1843 – 1931) – lékař, zakladatel české farmakologie, žák Jana Evangelisty Purkyně
Milada Gampeová (1884 – 1956) – divadelní a filmová herečka
Antonie Nedošinská (1885 – 1950) – herečka
Vincenc (Čeněk) Vosmík (1860 – 1944) – sochař a restaurátor
Josef Walter (1873 – 1950) – průkopník českého motorismu, vynálezce, konstruktér, průmyslník, zakladatel firmy Walter Motors
Antonín Novotný (1904 – 1975) – prezident ČSSR v letech 1957 – 1968
Růžena Vacková (1901 – 1982)  – teoretička a historička umění, divadelní kritička a pedagožka, věnovala se také archeologii
Miloš Šolle (1916 – 2004) – archeolog specializující se na dějiny raného středověku a problematiku počátků české státnosti

Oficiální název hřbitova je Smíchovský, běžně se ale používá zažitý název Malvazinský.  Péči o hřbitov zajišťuje Správa pražských hřbitovů.

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org
http://www.prostor-ad.cz/slovnik/sl_AD.htm#E
https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Viktor_Barvitius
https://www.lidovky.cz/penas-dobra-spolecnost-na-hrbitove-dtx

knihy: „Prahou krok za krokem“, Emanuel Poche, 2001; „Slavné stavby Prahy 5“, kol. Ebel, Lukeš, Matějka, Veverka, Vlček, 2005

 

autor : Běla Vidmarová